O mně
Výjimečně v civilu oholen a v okulárech
Něco málo v kostce
Zdravím,
Jmenuji se Miroslav, Miroslav Čech. Pro přátele Míra. Na Mirka, Slávka a podobně fakt neslyším.
Věřím, že strohé představení sebe sama bude ku prospěchu nám oběma a kromě toho, je to slušnost.
Narodil jsem se v roce 89 a pocházím z Plzně. Jsem však hrdým obyvatelem města Radnic, kde sdílím rodinný dům s manželkou a dvěma dětmi.
Vzděláním jsem, řekněme, "půlpolicajt". Ano, mám SŠ a aspiroval jsem stát se strážcem zákona. Obor, kterým se zabývám a živím, je však policejní práci vzdálen asi jako Titanic hladině.
I přesto však také oblékám uniformu - čti montérky.
Kromě toho, že jsem čerstvě ženatý a navíc ještě čerstvě rozmnožený, tak ještě rozmazluji 3 psy, v jezírku mám 15 ryb a obrovský barák mi stále padá na hlavu.
Asi chápete, že se musím otáčet, ale neremcám. Moje volba, která mě činí spokojeným.
Když už mám chvilku, tak nejraději lyžuji, nebo si vyrazím na kole. Pobíhám se psy a to vše ideálně s rodinkou. Mám celkem nacestováno, takže odletět a probádat vzdálené země je moje srdcovka.
A proč že jsem vyměnil uniformu s frčky za montérky s laclem, pistoli za šroubovák a kancelář za stavbu?
Odpověď je až prozaicky prostá. Unudil bych se k smrti!
Od malička mi táta cpal do ruky Merkur, Lego a vercajk, což ve mě probudilo zvídavost, kreativitu a manuální zručnost. Postupem času se přidalo technické myšlení a ze hry se stalo povolání, které mě nejen uživí, ale dělá mě šťastným.